Titel : Moje zkušenost
|
Autor: Eva M.
()
Datum: 05.10.2002 23:46:57
Milá Dagmar,
nejsem doktor, ale mohu Ti napsat svou zkušenost. První syn se mi narodil běžným způsobem. Druhý syn se narodil císařským řezem (nedonošený, po roce a půl zemřel). Chtěla jsem mít ještě jedno děťátko a doktoři mi říkali, že tělo si po císařském řezu musí odpočinout aspoň rok.
Třetí syn se mi narodil pět let po tom druhém, tj. pět let po cís.řezu - důvodem pro tento odklad byl nedostatek financí, nikoliv zdravotní důvody. Toto třetí těhotenství probíhalo zcela normálně, nemuselo být nijak uměle udržované, žila jsem zcela normální život se vším všudy :-)celých devět měsíců a vše bylo v pořádku. Porod probíhal taky zcela normálně (klasicky) a bez problémů. Další dítě už jsem si nepořídila :-) ale doktoři mi říkali, že bych ještě klidně mohla, že to třetí těhotenství probíhalo naprosto ukázkově.
Během toho třetího těhotenství jsem pociťovala jedinou nepříjemnost - ta jizva po císaři mě totiž pobolívala a zvlášť ke konci těhotenství mi bylo dost nepříjemně, když jsem měla někam zajít, byť jen pár set metrů po sídlišti. Pro představu - za "normálních" okolností provozuju turistiku a denně 25-30 km pěšky pro mě není problém... Dobře mi bylo jen když jsem seděla a bříško se "opřelo" o stehna, nebo když jsem ležela. Ale při chůzi, jak se bříško pohupuje, tak mě ta jizva hodně bolela a já jsem se vždycky lekla, jestli se neděje něco špatného. Teď už vím, že to byly fakt jen nepříjemné pocity z té jizvy, asi jak se děloha napínala a zvětšovala, ale ta jizva není tak pružná jako okolní stěny. Ale zažila jsem kvůli tomu dost starostí - to víš, když jsem přišla o druhé děťátko, tak jsem byla kvůli všemu dost vylekaná a bála jsem se, aby to nějak špatně nedopadlo i s tím třetím. Až teď zpětně vím, že ty obavy byly zbytečné.
Tak Ti to tady píšu, protože jsem se během toho mého posledního těhotenství ptala doktorů na ty nepříjemné pocity a všichni se tomu dost divili, že prý ostatní maminky si na problémy s jizvou v těhotenství nestěžují. Prý mám nadměrně citlivou dělohu.
Ještě pro dokreslení - po porodu ty nepříjemné pocity okamžitě přestaly a dosud se neobjevily. A bříško jsem si mazala celé těhotenství různými krémy a popraskanou kůži vůbec nemám. Ale s nepříjemnými pocity okolo té jizvy se mi v těhotenství nic nedařilo dělat, tedy kromě toho, že jsem se snažila furt sedět a nikam moc nechodit.
Dagmar, měj se co nejlépe a upřímně Ti přeji, ať máš brzy zdravé miminko. dasa vesela: ------------------------------- Vazeny pane doktore, 25.2.02 jsem mela termin a 30.5.02 jsem rodila cisarskym rezem z duvodu predcasneho odlouceni placenty (abrupce). Holcicku (3950g, 54cm) se nepodarilo zachranit. Diky rychlemu zakroku u mne nebyla nutna transfuze krve. Muj celkovy zdravotni stav pred otehotnenim i pri a po nem byl v poradku. Nenastaly zadne komplikace, uzivam jen Euthyrox 100/150. POdle ultrazvuku byla urcena delka tehotenstvi 41+2. Muj dotaz se tyka dalsiho otehotneni, doporuceni lekaru se lisi, nechteli bychom cekat prilis dlouho, lepe receno co nejmene, na druhou stranu se nechceme zbytecne vystavovat zadnemu nebezpeci. Kolik mesicu tedy staci, aby se zahojila jizva a telo si odpocinulo? Dale by me zajimalo, jakou mam sanci rodit priste normalni cestou, muj gynekolog rikal, ze pouze padesatiprocentni, nebudu jiz totiz smet pravdepodobne prenaset a jestlize neporodim do terminu, porod se vyvola. Take me zajima Vas nazor na pocet SC, chteli bychom vice deti. Dekuji za Vasi radu. S pozdravem Dagmar Vesela
|
|
|