..Vzpomínka na moje milované andílky..
Tuto vzpomínku chci věnovat svým milovaným dětem..
Dětem, které přestože se nikdy nenarodily, budou v mém srdci žít napořád.
   Kulihrášek
+ 19.11.2004
(začátek 8tt)


    Náš příběh
Fazolka
+ 22.11.2005
(konec 11tt)
  
Dotkli jste se svými jemnými křídly mé dušicky a pak jste se zase vznesli na obláčku páry... jiní nejspíš zapomněli, ale od čeho by byly mámy?!

Mé ruce zůstaly prázdné,
v srdíčku smutek a žal,
vzpomínky zůstaly krásné,
a já jsem ráda, že je mám.
Na cestu vzhůru k obláčkům z páry,
každický z vás kus srdce si vzal,
a do srdce mého ač zbyly v něm rány,
semínko štěstí mi každý z vás dal.

Nestačili jste ani poznat tento svět a přece ho pro nás tolik změnili. Jak těžké je loučit se s životem, pro který bych svůj ráda dala - pro které srdce mi tlouklo a plíce dýchaly! Za těch pár doteků vašich andělských křídel hrozně moc děkuji, byli a pořád jste tím nejcennějším v mém životě. Nikdo vás nemůže nahradit, protože každý jste jiný - jedinečný tvoreček.

Vždycky vás budu milovat, vzpomínat na vás a nosit vás v srdíčku a jednou snad znovu budeme spolu.
Miluju vás a moc mi chybíte!
MÁMA